Obnovitelná nafta HVO
Co je HVO
HVO (HVO100) je obnovitelná nafta podle evropské normy EN 15940 pro parafinická paliva. Dá se tankovat místo klasické nafty bez úprav motoru – v čisté podobě i v libovolném poměru s fosilní naftou.
HVO (Hydrotreated Vegetable Oil) vzniká hydrogenací odpadních tuků a olejů, například použitého kuchyňského oleje nebo živočišných tuků. Výsledkem je čistý uhlovodík bez kyslíku, síry a aromátů, chemicky velmi podobný naftě z ropy. To je zásadní rozdíl oproti klasické bionaftě (FAME, metylester řepkového oleje), se kterou se HVO často plete.
Na internetu se ale objevují i obavy, že HVO „jede, ale nemaže“. Podívali jsme se, co na to říkají technické listy a nezávislá data.
Hlavní výhody HVO
Největší přínos HVO je až o 90 % nižší uhlíková stopa, ale vyplatí se i technicky: vyšší cetanové číslo, čistší spalování a dlouhá skladovatelnost.
- Až o 90 % méně skleníkových plynů v celém životním cyklu oproti fosilní naftě, pokud se HVO vyrábí z odpadů a zbytků. HVO prodávané v EU musí splňovat kritéria směrnice RED, tedy minimálně 50% úspora.
- Méně pevných částic. Studie Tampere University of Technology a VTT s čistým HVO na pracovních strojích naměřila v průměru o 35 % nižší hmotnost částic, v nejlepším případě skoro o 60 %.
- Cetanové číslo minimálně 70 (požadavek EN 15940, běžně až 80) proti 45–55 u běžné nafty. Motor lépe startuje, běží klidněji a palivo hoří čistěji.
- Bez síry a prakticky bez aromátů. HVO je čistý uhlovodík; technické listy uvádějí síru max. 5 mg/kg a aromáty do 1,1 %.
- Dlouhá skladovatelnost. Čisté HVO nepřitahuje vodu, takže při správném skladování je riziko degradace a růstu mikroorganismů minimální. To ocení hlavně provozovatelé náhradních zdrojů, stavební a zemědělské techniky.
- Drop-in palivo. Funguje ve schválených dieselových motorech bez úprav, míchá se s naftou v jakémkoli poměru a používá stávající nádrže i výdejní stojany. Na voze to poznáte podle označení XTL u hrdla nádrže.
Mýty a fakta
HVO dost nemaže?
Fakt: Kvalitní HVO má mazivost stejnou nebo lepší, než jakou norma vyžaduje u běžné nafty.
- Mazivost se měří testem HFRR (EN ISO 12156-1) jako průměr stopy opotřebení – čím menší číslo, tím lépe palivo maže.
- Technické listy dodavatelů HVO uvádějí max. 400 µm, případně typicky 350 µm. Běžná nafta podle EN 590 smí mít až 460 µm.
- Je pravda, že čistý parafinický uhlovodík má přirozeně nízkou mazivost. Stejně je na tom ale i dnešní bezsírná nafta z ropy. Proto se do obou paliv už v rafinerii přidává mazivostní aditivum.
HVO tuhne v mrazu a aditiva na to neexistují?
Fakt: Zimní vlastnosti HVO se nastavují přímo při výrobě a zimní HVO vydrží víc než běžná zimní nafta.
- HVO se vyrábí v letní a zimní kvalitě. Norma EN 15940 povoluje u zimní kvality CFPP (filtrovatelnost) nejvýše −34 °C, u letní −15 °C. Prodávané zimní HVO má běžně CFPP i bod zakalení kolem −32 °C. Pro srovnání: běžná zimní nafta třídy F v ČR má CFPP −20 °C.
- Mrazuvzdornost vzniká izomerací parafinů v rafinerii, takže aditiva proti tuhnutí nejsou potřeba. Samotný článek to vlastně přiznává větou „pokud výrobce tuto vlastnost nevyřeší přímo při výrobě“ – u HVO podle EN 15940 je vyřešená.
- Platí jediné pravidlo: v zimě tankovat zimní kvalitu, stejně jako u nafty.
S HVO musíme motor čistit dvakrát častěji
Fakt: HVO tvoří většinou méně usazenin a detergentní aditiva v něm prokazatelně fungují.
- V testech Lubrizolu (2024) tvořilo čisté HVO v testu XUD-9 méně usazenin než minerální nafta. Detergent odstranil 100 % usazenin na tryskách a v testu DW10B plně obnovil výkon.
- Abychom byli féroví: v testu DW10B se usazeniny na vstřikovačích u HVO bez detergentu tvořily podobně jako u nafty. Proto kvalitní HVO obsahuje detergent už z výroby – stejně jako značková nafta.
|
Mýty |
Co říkají data |
|---|---|
|
HVO nemaže |
Mazivost HFRR typicky 350–400 µm, běžná nafta (EN 590) až 460 µm |
|
Tuhne, aditiva neexistují |
Zimní kvalita CFPP kolem −32 °C, nastaveno při výrobě |
|
Detergenty nemusí fungovat |
Detergent v testech odstranil 100 % usazenin z trysek |
|
Dekarbonizace 2× častěji |
Nepodloženo; HVO tvoří v XUD-9 méně usazenin než nafta |
Pro koho je HVO a na co si dát pozor
HVO dává největší smysl tam, kde se počítá uhlíková stopa nebo kde palivo dlouho stojí v nádrži.
- Firemní flotily a dopravci, kteří vykazují emise nebo mají cíle ESG.
- Stavební, zemědělská a komunální technika, kde pomůže nižší množství částic v místě provozu.
- Náhradní zdroje a sezonní stroje, kde se ocení stabilita paliva při dlouhém skladování.
Závěr
HVO jede i maže: kvalitní HVO podle EN 15940 má garantovanou mazivost, zimní kvalitu kolem −32 °C a detergent už z výroby. Ke klasické naftě přidává až o 90 % nižší uhlíkovou stopu, méně částic a delší skladovatelnost. Stačí ověřit schválení motoru a v zimě tankovat zimní kvalitu.
Autor: Ondřej Švec, DiS., CTD
Zdroje
- Technický list HVO100 (Biofuel Express)
- Renewable Diesel Handbook
- Studie TUT a VTT: emise částic u pracovních strojů (2017)
- Bioeconomy.fi: až o 90 % nižší emise skleníkových plynů
- Lubrizol: Deposit Control and Reduction Needs for Renewable Diesel Fuels (2024)
- Škoda Storyboard: Máte u nádrže písmena XTL?
